Knihu Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize mi doporučila jedna paní doktorka, které si velmi vážím. V té době jsem za sebou měla zase další nenaplněné očekávání ohledně otěhotnění a rozhodla jsem se jít chvíli po jiné cestě. Po cestě, kde se budu věnovat sobě, budu se mít ráda a hlavně se nebudu trápit tím, že miminko si k nám cestu ještě nenašlo, resp. my nenašli cestu k miminku.
Čtyři dohody jsem si koupila bez většího přemýšlení a zkoumání, co je to přesně za knihu. V knihkupectví jsem ji našla v sekci s názvem „Ezoterika“, blesklo mi hlavou, co se asi dočtu, ale taky jsem si říkala, že paní doktorka by mi určitě nedoporučila nějakou těžkou alternativu. Naštěstí o alternativu ani ezoteriku nešlo. Knihu jsem přečetla se zaujetím za 2 dny. Četla se mi velmi lehce. Chvílemi jsem si sice říkala, že by některé myšlenky nemusely být tak roztahaně napsané, ale po pár řádcích jsem byla ráda, že je autor více rozvedl.
Jak vyplývá z názvu knihy, pojednává se o čtyřech dohodách, které uzavřeme sami se sebou. Je to vlastně takový návod jak žít, aby nám život přinášel radost, štěstí a lásku. Jak získat osobní svobodu díky moudrosti starých Toltéků.
Čtyři dohody
1. Nehřešte slovem
„Hovořte jako osobnost. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky.“
2. Neberte si nic osobně
„Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budeme imunní proti názorům a činům druhých, nestanete se obětí zbytečného utrpení.“
3. Nevytvářejte si žádné domněnky
„Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete. Komunikujte s ostatními tak jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozumění, smutku a dramatům.“
„Vytváříme si domněnku, že každý vidí život stejně jako my. Předpokládáme, že ostatní myslí stejně jako myslíme my, posuzují vše stejně jako my a zneužívají vše jako my.“(str. 72)
4. Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete
„Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku; bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. Dělejte však za všech okolností vše, jak nejlépe dovedete a vyhnete se zbytečným soudům a lítosti.“
„Nezávisle na okolnostech se snažme vždy dělat vše, jak nejlépe dovedeme – ne více a ne méně než tak, jak to jde. Budeme-li se snažit příliš, ztratíme mnoho energie a výsledek nakonec nebude tak dobrý, jak by mohl být.“ (str. 80)
„Konat vše, co nejlépe znamená být aktivní, ale ne proto, že čekáme odměnu, nýbrž proto, že to tak máme rádi.“ (str. 83)
„Když děláme vše tak, jak nejlépe dovedeme, nemáme vlastně pocit, že pracujeme, protože ze všeho máme potěšení.“ (str. 85)
Dlouho jsem se trápila nad tím, že pro otěhotnění toho nedělám dost, že věci nedělám dokonale. Měla jsem dlouho v hlavě, že musím cvičit – ať již aerobní sport, Mojžíšovou nebo hormonální jógu, jíst zdravě a hlavně bez cukru, bez lepku, bez mléčných výrobků, bez průmyslových aditiv. Že musím jíst spoustu vitamínů a potravinových doplňků. Dá se říci, že to všechno dohromady mě vyčerpalo. Přecenila jsem se, nebylo v mých silách dělat jak nejlépe dovedu všechno najednou. Nedělala jsem to všechno pro své potěšení, ale pro získání odměny – miminka a přitom u toho všeho vnitřně trpěla. Dělá mi radost žít zdravě, ale už nemám výčitky, když si dám čokoládu nebo zákusek.
„Bůh je život. Bůh je aktivní život. Nejlepší způsob, jak říct: „Děkuji Ti, Bože,“ je nezabývat se minulostí a žít v přítomném okamžiku, právě zde a nyní. Ať nám již život vezme cokoli, nechme to být. Když se vzdáme minulosti, umožní nám to žít plně v přítomném okamžiku.“ (str. 87)
Zabývat se tím, co všechno se nepodařilo, nemá smysl. Přináší to jen lítost/sebelítost, ale fakticky se nic nezmění. Je těžké nevracet se do minulosti, ale také je nemožné minulost ignorovat. To co se nám stalo v minulosti, nás ovlivňuje a formuje do budoucnosti. Zabývat se tím, co by se stalo kdyby… nemá smysl. Minulost nezměníme. Musíme jí přijmout a žít přítomností.
Nebe na zemi
Tato kniha se dotkla mého srdce. Dostala se ke mně v pravý okamžik. V době hledání jak bych chtěla žít dál, kam bych se se svou myslí chtěla dostat. Chci žít tak, abych žila ráda, byla spokojená a měla se ráda.
„Představme si, že máme rádi sami sebe takové, jací jsme. Milujme své tělo takové, jaké je, a milujeme své emoce takové, jaké jsou. Víme, že jsme dokonalí právě takoví, jací jsme.“ (str. 124)
„Svět je krásný a báječný. Když se naším stylem stane láska, může být život velmi snadný. Můžeme neustále milovat. Je to naše volba. Možná nemáme žádný důvod milovat, ale dokážeme milovat, protože nás láska činní šťastnými. Jedině akt lásky vede ke štěstí. Láska nám dává vnitřní klid. Změní naše vnímání všeho.“ (str. 125)
„Štěstí je volba a utrpení právě tak.“ (str. 126)
Já chci být šťastná.
Ruiz, D. M.: Čtyři dohody. Praha: Euromedia Group, a.s., 2016. ISBN: 978-80-7549-143-5
Nejnovější komentáře