Na knihu autorek Jarmily Klímové a Michaely Fialové jsem byla zvědavá. S psychosomatikou se ve svém profesním životě setkávám docela často. Ale až doposud jsem se jí nijak významněji nezabývala. K přečtení knihy jsem tedy měla dvě motivace. Ta první byla profesní růst, ta druhá, a v tuto chvíli pro mě významnější, byla stránka osobní.


Již nějakou dobu si kladu otázku, zda za tím, že doposud nejsem těhotná není i problém v psychice a tak trochu jsem doufala, že v knize najdu odpověď. Knihu jsem přečetla již před delší dobou, ale se zveřejněním mého názoru na knihu jsem dlouho váhala. Už proto, že nedlouho po té, co jsem knihu dočetla, Česká televize odvysílala dokumentární pořad Infiltrace – Obchod se zdravím. I tento dokument přispěl k tomu, že zázraky, které paní doktorka prezentuje ve své knize, beru se značnou rezervou. Pokud bych se na knihu nekoukala i kriticky, byla bych přesvědčená, že problém je hlavně (jenom) v psychice. Tím nechci říct, že psychika vliv na otěhotnění a obecně průběh nemocí vliv nemá. Psychická pohoda mi čím dál tím více připadá důležitá.

Autorky se snaží populárně naučnou formou objasnit psychosomatiku. Hned v úvodu knihy se mi líbil koncept pěti aspektů nemoci a léčení, a to Bio-psycho-socio-spirit-energy. Těchto pět aspektů je v kruhu a navzájem se ovlivňuje. Nemůžu se odpoutat od souvislosti s definicí zdraví dle WHO (Světová zdravotnická organizace), kdy je zdraví definováno jako přítomnost bio-psycho-sociální pohody.

Každému z pěti aspektů je věnována samostatná kapitola:

BIO

Nemůžu říci, že by mi kapitola BIO něco dala něco nového. Ale pro člověka oboru neznalého je na místě některé pojmy objasnit, vysvětlit. Vadilo mi však, že obsahuje i faktické chyby jako např.: „Na základních dvou aminokyselinových vláknech DNA jsou navázány informační komponenty, které jsou tvořeny speciálními bílkovinnými strukturami – nazývanými „nukleové báze“.“ V jedné větě hned několik faktických chyb. Vlákno DNA není z žádných aminokyselin a nukleová báze není bílkovinnou strukturou. DNA je složena ze dvou vláken nukleových kyselin. Nukleová kyselina se skládá ze tří komponentů, a to cukr (deoxyriboza), fosfát a báze (puriny a pyrimidiny). Sekvence nukleových kyselin je matricí pro vytvoření sekvence aminokyselin, které jsou pak podle informace v genetickém kódu řazeny a vytváří protein (bílkovinu). Tohle všechno jsou gymnaziální znalosti! Myslím, že když už někdo píše knihu, neměl by se takových chyb dopustit.

V části o apoptóze „Tato inteligentní sebevražda nevznikla až během evoluce, ale je přítomná a dohledatelná ve všech formách života.“ Pokud je evoluce procesem, v jehož průběhu se vyvíjí jakýkoli život (tedy od počátku života na Zemi) pak je tu apoptóza od počátku tohoto vývoje.

PSYCHO

Kapitola PSYCHO pro mě byla místy hodně zajímavá a místy nepochopitelná. O psychologii jsem se nikdy hlouběji nezajímala, v tomto oboru mám značné mezery, takže nemohu poznat nakolik tvrzení v knize reflektuje současné vědecké poznatky. Líbila se mi mapa projekce emocí, mám v plánu si přečíst knihu, z které autorky čerpaly (Rüdiger Dahlke Nemoc jako symbol). Myslím, že alespoň v některých případech by na této teorii mohlo být něco pravdy.

SOCIO

Kapitola SOCIO byla z celé knihy asi nejlepší. Nutila mne se zamyslet. Zabývá se naším životem ve společenství dalších lidí, zejména v rodině a v partnerství.

SPIRIT

Kapitola SPIRIT odkazuje na matematické a fyzikální principy. I když jsem se snažila, někde jsem vůbec nechápala, co mi autorky chtějí sdělit. Nejednou jsem měla pocit, že autorky chtějí vytvořit iluzi, kolik toho vlastně vědí. Věřím, že na lidi, kteří nemají tyto znalosti nebo je mají jen povrchní, může kniha vytvářet dojem geniálního díla.

ENERGY

Kapitola ENERGY se dotýká čaker, meridiánů. Nikdy jsem se o toto nezajímala a ani tato kniha mě nepřiměla k tomu, abych se o toto začala zajímat.

Zamyšlení na závěr

Nad některými tvrzeními jsem se zamyslela, s některými souhlasila a s některými ne. Jsem motivována k dalšímu studiu psychosomatiky (ale ne díky této knize). Rozhodně si však nemyslím, že každá nemoc pramení z nějakého vnitřního problému nebo sociální nepohody, jak je prezentováno v četných příbězích z praxe, kdy došlo k vyléčení díky psychoterapii. Spíše to vnímám tak, že psychické nastavení i sociální podmínky mohou průběh nemoci ovlivnit. Rozhodně se s nemocí lépe popere člověk, který je optimista a ve své vyléčení věří. Ne nadarmo se říká „Věr a víra tvá tě uzdraví“. Stejně tak i sociální podmínky ovlivní průběh nemoci, ať už jimi jsou harmonie v rodině, podpora rodiny nebo finanční zabezpečení (výpadek příjmu může být pro některé rodiny zásadní a tím pádem i velmi stresující).

Velmi mi vadí napadání (chvílemi snad až dehonestace) celé západní medicíny. „Dokonce i v nejvyšších akademických kruzích se dodnes najdou tací, kteří sveřepě tvrdí, že například taková játra s ledvinami vůbec nesouvisí“. Velmi by mne zajímalo, kde autorky takové tvrzení slyšely (zdroj neuvádí). Nevěřím tomu, že v dnešní době někdo něco takového tvrdí. I díky tomu mi přístup autorek zavání tak trochu šarlatánstvím a snahou si celou situaci přizpůsobit k obrazu svému. A je to škoda, protože správné opečování psychiky je u každé nemoci a její léčby velmi důležité. Psychosomatika má místo i v západní (moderní) medicíně, nesoupeří spolu, doplňují se.


Další recenze knihy:

Chvála, V.: Jak (ne)odradit lékaře od psychosomatiky? PSYCHOSOM | Nezávislý časopis pro psychosomatickou a psychoterapeutickou medicínu. ISSN: 1214-6102. Dostupné na: https://www.psychosom.cz/54-archiv/589-chvala-v-jak-ne-odradit-lekare-od-psychosomatiky (cit. 2018-12-09)

Lukavec, J.: Od psychosomatiky k malé teorii všeho. iLiteratura.cz. ISSN 1214-309X. Dostupné na: http://www.iliteratura.cz/Clanek/35689/fialova-michaela-klimova-jarmila-proc-a-jak-psychosomatika-funguje (cit. 2018-12-09)

Share This