Knihu od Margit Slimákové jsem v knihkupectví vzala mnohokrát do ruky, mnohokrát ji zas vrátila do regálu, až jsem se nakonec rozhodla ji zakoupit. Byla jsem na ni zvědavá a obsah mi v knihkupectví připadal zajímavý. Kniha v netradiční vazbě se mi četla dobře, líbila se mi grafická úprava.

Velmi osobní kniha o zdraví obsahuje 8 hlavních kapitol, a to: Jídlo, Nápoje, Pohyb, Prostředí, Práce, Prevence, Terapie a Krása. Každá kapitola má pak několik podkapitol. Asi tak ¾ knihy pro mě byly poučné a posunuly mne zas o kousek dopředu, co se zdravého životního stylu týká.

Jídlo

Jednoznačně nejlepší pro mne byla kapitola Jídlo. Ještě aby to tak nebylo, když je autorka propagátorkou a odbornicí na výživu. Celá kapitola se nese v duchu nejdůležitějšího sdělení, a to jíst základní, průmyslově nezpracované potraviny.

Nejvíc mě nadchla podkapitola Cukr kolem nás, kde je vysvětleno jaká sladila jsou vhodná a jaká nikoliv a hlavně je i vysvětleno proč. Dočtete se o škodlivosti fruktózy jako sladidla (přirozeně se vyskytující fruktóza nevadí). Díky této části knihy jsem si pro sebe ujasnila, že budu rozmýšlet, zda je potřeba sladit a pokud ano, tak zvolím datle, resp. datlovou pastu, hrušky (nasušila jsem si k tomuto účelu naše vlastní) a případně nepasterizovaný med či javorový sirup.

Inspirovalo mne přečtení si o Bio potravinách. Hlavně dříve jsem k Bio potravinám byla skeptická, zdály se mi drahé a vlastně jsem ani nepřemýšlela nad tím, že s jídlem jí i látky, které do jídla nepatří. Do budoucna nejspíš nebudu pátrat po mase a vejcích s certifikátem bio, ale určitě budu upřednostňovat maso z farmy a vejce z volného chovu. Takto do sebe dostanu zdraví prospěšné omega 3 mastné kyseliny.

Poučné také bylo si přečíst o Rizicích genetické modifikace. Nejběžněji se manipuluje s geny semen tak, aby získaly odolnost vůči herbicidu s glyfodátem. Glyfosát je karcinogen, poškozuje DNA a chromozomy v lidských buňkách, u zvířat působí jako endokrinní disruptor (zpomaluje produkci estrogenu, blokuje působení testosteronu). U takto modifikovaných rostlin je pak možné použít větší dávku herbicidu, který konzumujeme spolu s rostlinou/plodinou.

V podkapitole Kravské mléko, vápník, kosti a konopí je vysvětleno, že mléčné výrobky nejsou nutně jediným zdrojem vápníku, velmi bohaté na vápník jsou mák a konopná semínka.

Margaríny nekupuji již pár let, ale ráda jsem si přečetla a osvěžila, proč je tomu tak. Jde o průmyslově upravené produkty, které obsahují potencionálně škodlivá aditiva a omega-6 mastné kyseliny.

Nápoje

V kapitole Nápoje se dočtete jaké nápoje jsou vhodné (voda, čaje) a proč je špatně pít slazené limonády. Část kapitoly se věnuje vlivu kávy na náš organismus, vyvrací i mýtus škodlivosti kávy s mlékem.

Terapie

V kapitole Terapie je vysvětlena důležitost bakteriálního mikrobiomu, který ovlivňuje naše zdraví a naši hmotnost. Na podkapitolu o Moderní medicíně jsem byla zvědavá a zároveň jsem měla obavy, aby tvrzení nebyla příliš radikální. Vysvětlení výživového omylu s omezením tuků jistě bude pro mnoho lidí novinkou a inspirací zároveň. U podkapitoly Hormonální antikoncepce je pouze osobní postoj autorky. A vadí mi tvrzení:

„Velkým problémem je, že hormonální antikoncepce se také dává z jiných důvodů, než je ochrana před početím, například kvůli poruchám cyklu nebo akné, namísto toho, aby se řešila jejich skutečná příčina. Výsledkem je, že některé ženy užívají antikoncepci od útlého věku třeba až do třicítky, kdy se rozhodnou otěhotnět. Mnohaleté užívání antikoncepce ale může vést k tomu, že po vysazení nedojde k obnovení přirozeného cyklu – a výsledkem je neplodnost.“

Můj názor: Ano, je špatné nasadit hormonální antikoncepci na nepravidelný cyklus a bez vyšetření, ale pro nás, ženy s PCOS je hormonální antikoncepce (samozřejmě správně zvolená) docela dobrou cestou, jak dostat pod kontrolu některé symptomy, např. zmiňované akné, hirsutismus, padání vlasů, ale také díky ní nevznikají dále malé cystičky a dokonce se mohou již vzniklé cystičky i vstřebat.

U některých kapitol či podkapitol mi přišlo, že by si téma zasloužilo více prostoru a občas jsem si říkala, jestli by nebylo lepší obsáhnout méně témat, ale zato více do hloubky. Někdy byly popsána čistě jen zkušenosti či názory autorky, ale asi se to tak nějak dalo čekat jak vyplývá už ze samotného názvu knihy.

Jde určitě o knihu, kterou bych doporučila každému, kdo se chce odrazit a začít žít skutečně zdravě. V některých kapitolách bych ocenila podrobnější informace, ale to si již budu muset dohledat sama a jinde. Určitě k tomu využiji některý ze zdrojů, které paní Slimáková uvádí na konci každé kapitoly.