Pokud po IVF prosperuje více embryí nebo z různých důvodů (např. OHSS, genetické vyšetření embryí, infekce) nedojde k embryotransferu (ET), je s výhodou embrya zamrazit. Tato embrya jsou přenesena do dělohy v některém z dalších cyklů.
Kryoembryotransfer neboli přenos rozmrazeného embrya probíhá technicky stejně jako transfer embrya čerstvého. Liší se příprava pacientky. Kvalitní rozmrazená embrya mají srovnatelný implantační potenciál jako embrya čerstvá.
Zamrazená embrya lze využít v některém z dalších cyklů. Výhodou je, že není potřeba podstupovat náročnou stimulaci ani narkózu během odběru vajíček. Obvykle se doporučuje po stimulovaném cyklu nechat zcela odeznít vliv gonadotropinů.
Mrazí se 3 – 5 denní embrya. Pokud jsou embrya kultivována déle než 3 dny, mluvíme o tzv. prodloužené kultivaci. Za „zlatý standard“ je ve většině center asistované reprodukce považováno mrazení blastocyst metodou vitrifikace.
Po rozmrazení embryí je embryolog různou dobu sleduje. K přenosu embrya může dojít ten samý den, jako bylo embryo rozmrazeno nebo mohou být ještě dále kultivována a k přenosu do dělohy dojde až další den. Důležité je přenos, resp. stáří embryí sladit s cyklem, ev. hormonální substitucí.
Podle přípravy se rozlišují dva typy KET:
1. KET v přirozeném cyklu:
Se provádí obvykle u ženy, která má pravidelnou ovulaci (což se při PCOS moc nestává). Žena využije svých hormonů, díky kterým naroste děložní sliznice a proběhne ovulace. Vzhledem k tomu, že je potřeba vědět, kdy přesně ovulace proběhne, dochází žena na pravidelné ultrazvukové kontroly a v momentě, kdy je dominantní folikul dostatečně velký, tak se ovulace indukuje pomocí hCG (Ovitrelle, Pregnyl). V den ovulace se začíná užívat přípravek s progesteronem (Utrogestan, Crinone, Gynprodyl,..), který je jednoznačným přínosem pro otěhotnění. Rozmrazené embryo je do dělohy přeneseno tak, aby stáří embrya bylo stejné jako je počet dní po ovulaci.
2. KET ve stimulovaném cyklu:
Tento typ KETu se volí u žen, které nemají pravidelnou ovulaci (ženy s PCOS) nebo u žen, kterým děložní sliznice nenarůstá do potřebné výšky. Podle výšky sliznice se užívají preparáty s estrogenem (Climara, Estrahexal, Estrimax, Estrofem,..). Estrogen lze užívat buď ve formě tablet nebo formou náplastí. 10. – 12. den cyklu dojde k ultrazvukové kontrole výšky děložní sliznice. Je-li sliznice nízká, pokračuje se dále v užívání estrogenů, ev. je navýšena dávka a naplánuje se další kontrola. Přidání gestagenů (progesteronu) je naplánováno při dostatečné výšce děložní sliznice. Od přidání gestagenů se začne počítat čas, kdy dojde k přenesení embrya. Je důležité, aby děloha byla pod vlivem gestagenů stejný počet dnů jako je stáří embryí.
Ve stimulovaném cyklu nedochází k ovulaci, a tudíž se ani netvoří žluté tělísko. Užívání přípravků estogenem a s progesteronem je tedy nezbytné až do doby, kdy neexistující žluté tělísko plně zastoupí placenta, tedy do 10. – 12. týdnu těhotenství.
Průběh KET:
Samotný KET probíhá, stejně jako ET. Je tedy potřeba mít plný močový měchýř. Zavedení embrya/embryí probíhá z důvodu maximálně sterilního prostředí na operačním sále. Na sál proto žena obvykle přichází v erární košili. Embryolog ženu vyzve ke sdělení svého celého jména a následně jí požádá o kontrolu štítku na misce s embryem/embryi. To vše z důvodu vyloučení záměny pacientky, resp. embryí. Poté se položí na gynekologické lůžko a obvykle pod ultrazvukovou kontrolou je jí do dělohy zavedeno embryo, popř. embrya. Po KET se ve většině center nějakou dobu leží (většinou 30 – 60 minut). Poté může žena odejít sama domů.
Režim po KET:
K implantaci embrya nedochází ihned po embryotransferu, ale až v několika následujících dnech (podle stáří embrya). V prvních dnech po transferu je doporučován klidový režim. Žena by se měla vyhnout zvýšené fyzické námaze, koupání (vířivky, bazény, ale i domácí vana) a přehřátí (sanování, pára, pobyt v nadměrném horku). Většinou lékařů je také doporučována sexuální abstinence, jednak pro riziko přenosu infekce, jednak pro možnost vzniku nežádoucích děložních kontrakcí. Negativní vliv na úspěšnost KET mají kouření a obezita.
Je možné využít pracovní neschopnosti, obvykle se doporučuje u žen s těžkou fyzickou prací nebo s prací v infekčním prostředí. Vždy je to na domluvě ženy a lékaře, neschopenka není povinnost.
Zdroje:
- Řežábek, K.: Asistovaná reprodukce. Praha: Maxdorf, 2014. ISBN: 978-80-7345-396-1
- Řezáčová, J., et al.: Reprodukční medicína – Současné možnosti v asistované reprodukci. Praha: Mladá fronta, 2018. ISBN: 978-80-204-4657-2
Nejnovější komentáře